Nový rok – nový začátek?!

Společně se závěrem roku a začátkem nového roku se objevuje hodně článků na téma „Jak začít nový rok jinak„– tzn. zdravě, s lepšími návyky, v posilovně, s rutinou XY, s dietou XYZ, … (doplňte si cokoliv podle sebe). Jakoby 31. 12. byl poslední den, kdy si můžete dovolit všechny své (zlo-)zvyky a neřesti a od 1. 1. nastane magická změna, kdy začnete žít úplně nový život. Nový začátek. Nové já.

Možná také patříte k lidem, kteří už si připravili svůj seznam s předsevzetími. Např. budu včas chodit spát, budu jíst zdravě, zhubnu 5 kg do jara, každý měsíc přečtu jednu knihu, začnu pravidelně cvičit, budu každý den meditovat, omezím čas na sociálních sítích, začnu se otužovat, začnu šetřit, přestanu kouři apod. Mnozí z vás už asi máte svou osobní zkušenost, že většina každoročních předsevzetí se neudrží ani do konce ledna. Čest výjimkám!

Přemýšleli jste někdy o tom, proč to vlastně většině lidí nefunguje?

Nejspíš jste už všichni slyšeli, že to, zda na sobě něco změníme, záleží na naší motivaci. Rozlišujeme vnější a vnitřní motivaci. Vnější motivace je právě ten druh motivace, který způsobí, že druhý nebo třetí týden v lednu už většina předsevzetí „vyletí komínem.“ Vnější motivace je totiž většinou založená na odměně, trestu či uznání – tzn. děláme něco, abychom něco jiného získali nebo se tomu vyhnuli. Často zde hraje roli sociální tlak, tedy tlak našeho okolí a v dnešní době také tlak sociálních sítí a médií. Naopak vnitřní motivace – ta nám pomáhá vydržet a vytrvat. Vnitřní motivace reaguje na naše vnitřní proč, protože vychází z našich zájmů, hodnot, potřeby seberealizace a smyslu. Vnitřní motivace funguje dlouhodobě. Ideálem by nakonec mělo být to, abychom měli pro svou činnost vnitřní i vnější motivaci dohromady.

„Změna přijde, když se zastavíš.“ – Tak zní jedno z nejznámějších hesel Gestalt terapie. V překladu to znamená, že změna nepřijde, když se jí za každou cenu snažím dosáhnout svou aktivitou, silou, tlakem na sebe, tlakem na výkon apod. Čím více tlaku, tím více proti-tlaku. To je důvod, proč nemám ráda tlak a předsevzetí pro mě ten tlak představují. Samozřejmě to neznamená, že si lehnu do postele a rezignuji na veškerou aktivitu a život. Tak to autor jistě nezamýšlel. Někdy v budoucnu o té změně a jejím pojetí v Gestalt terapii napíšu článek.

Na závěr bych ráda napsala, že pokud Vám to s předsevzetími vyhovuje a funguje, tak směle do toho. Každý člověk je individuální bytost a má jiné potřeby. Já osobně si předsevzetí již mnoho let nedávám žádná. Vím, že v mém případě by to byla ztráta času. Akorát by mě to štvalo, stresovalo a cítila bych se pak neschopně, protože bych nedokázala nic z toho splnit.

Dělám to tedy trochu jinak. Již od dob svých vysokoškolských studií si vytvářím svou vision board. Kdysi jsem se to naučila na nějakém sebe rozvojovém kurzu či semináři. V praxi to vypadá tak, že si sepíšu své cíle, výzvy, plány, přání, hodnoty a rutiny, kterým se chci v životě věnovat a které chci ve svém příštím roce v životě mít. Patří tam oblast zdraví, vztahů, seberealizace, kreativity, pracovní i osobní rovina, zájmy, koníčky, životní styl – zkrátka všechno, co je pro mě v životě důležité a naplňující. Pak vezmu velkou čtvrtku a vystříhám si z časopisů obrázky a slova, které představují ty nejdůležitější věci, které chci příští rok ve svém životě mít. Často dělám i to, že si stahuji obrázky z internetu nebo si tisknu rodinné fotky, fotky zvířat, věcí, dovolených atd. Naplno popustím uzdu své fantazii a kreativitě. Někdy něco dopíšu nebo dokreslím. Nezůstávám při zemi. Někdy na svou vision board také kreslím či dopisuji slova jako vděčnost, smích apod. Když jsem s výsledkem spokojená, tak si ji někde vystavím – na nějaké místo, kde ji každý den mohu potkat a zahlédnout, ale ve zbytku roku už ji neřeším. No a na závěr roku se podívám na obrázek i text a většinou si s úsměvem potvrdím, že hodně věcí se povedlo. Některé nesplněné sny a přání si napíšu třeba na vision board pro příští rok, jiná už mi nepřijdou tak důležitá.

Pokud jste dočetli až sem, mám pro vás ještě malé přiznání na závěr. Poslední vision board jsem si dělala v roce 2021. Tehdy se mi skoro všechno splnilo v prvním půl roce. Byl to úplně magický rok, kdy všechno vyšlo. Pak se mi narodil syn a začalo to být společně s výcvikem a prací opravdu hodně náročné. Na vision board najednou nebyl čas. Každopádně letos se vracím k tvoření vision board po pěti letech. Na konci příštího roku se s vámi podělím o to, jak moc mi to tentokrát zafungovalo.